K čemu nás vyzývá paní Zima?

Životní osudy mě přivedly až do chaloupky v horách a tady je zima každý rok poctivá, ne jen letos. Málo světla a hodně času tráveného uvnitř mi každoročně dává prostor pro zamýšlení se a rozjímání nad podstatou věcí. Třeba nad příčinami tak velkého nárůstu nemocných žen v posledních letech…

Rytmus našeho života

Rytmus dne v zimě je tolik odlišný od rytmu v létě. Příroda odpočívá, pod sněhovou peřinou nabírá síly, přetváří a nechává uhnít vše, co už není života schopné. Naopak to, co má dost energie, se znovu chystá k jarnímu pučení. A my lidé jsme nedílnou součástí Přírody, náš organizmus stále tepe ve stejném biologickém rytmu, jako Země. Ať si to uvědomujeme, nebo to popíráme.

Cítím, že se většina lidí za posledních ani ne sto let tak radikálně odchýlila od přirozeného rytmu v přírodě, že jejich těla strádají. Dávají to najevo jak umí – nemocí, oslabením, bolestmi, stažením, apod. Věřím, že jediná správná cesta je, začít tělu opět naslouchat.

Odpustit si valnou část vymožeností moderní doby v jejich extrémní podobě a vrátit se k tomu zdravému jádru, ke kořenům.

Příroda v zimě odpočívá

Přestali jsme odpočívat. Neumíme odpočívat celoročně, ale v zimě je to právě nejvíc potřeba. A my tuhle potřebu respektujeme až když „nás to skolí“. Odpočívejme dostatečně do zásoby. Světla je v zimě málo, to je obecně známá věc. Tma nás zve k dostatku spánku. Spánek může být i o několik hodin delší, než v létě a měl by respektovat východ a západ slunce. Spát bychom měli v dostatečně zatemněné místnosti. Pokud si tělo o spánek říká, není to projev nemoci, ale zdravého biorytmu těla.

Důležitý je odpočinek nejen fyzický, ale i psychický. Zapomněli jsme si zpívat, číst si knížky vzájemně nahlas, tancovat… Ale hlavně je pro stále víc lidí těžké být jen sám se sebou v tichu. Ticho opravdu léčí a příroda je v zimě tichá! Přináší nám prostor pro pohled do sebe a zpomalení.

A odpočívat neznamená vždycky jen spát: procházka na čerstvém vzduchu, posezení s dobrou knihou a čajem, nebo tvoření, při kterém ztrácíme pojem o čase, jsou velmi osvěžující. Tvořivost je nám ženám přirozená.

V přírodě vládne chlad

Teplota je další výdobytek moderní doby. Otočením kolečka máme doma rázem klidně o několik stupňů více. Oblékáme se podle módních trendů a ne podle toho, jak je venku. Takže přirozená termoregulace těla už nám dávno neslouží.

Teplota v místnosti by měla být taková, abychom měli na sobě alespoň o jednu vrstvu oblečení více, než nosíme doma v létě. Když jdeme ven, můžeme klidně vyjít s rozepnutou bundou, nebo kabátem a zapínat si ho až postupně za chůze, jak se tělo začíná adaptovat na jinou okolní teplotu.

Otužování začíná být znovu „in“, ale i to je třeba dělat postupně a s rozmyslem. Rozhodně se ale nemá cenu znásilňovat a jít do něj navzdory pocitům těla. Velké teplotní šoky se v těle projevují jako stresující stažení a myslím, že většina lidí v dnešní době má stresů už tak dost.

Důležité také je, jak tělo ohříváme nebo ochlazujeme tím, co jíme a pijeme.

Příroda v zimě neplodí

Ovoce si v zimě prostě nenatrháte. Jenže kolik lidí si to uvědomuje, když si může 7 dní v týdnu a 24 hodin denně zajet nakoupit, nebo otevřít ledničku? Naši předkové měli v zimě jen to, co si opravdu poctivě na zimu uskladnili. Strava v zimě tak byla převážně z obilovin a luštěnin, kořenové zeleniny, kvašené zeleniny, jablek a hrušek a dalšího sušeného ovoce, ořechů a semínek. Mléko od dobytku nebylo, vajec bylo méně. Samozřejmě lidé také konzumovali maso, které uskladnili jako sušené, uzené, nebo naložené v soli.

Všechny tyto potraviny spojuje to, že jsou prohřívající. V těle vytvářejí teplo. Upravovaly se převážně vařením a pečením. Polévky tvoří zásadní část jídelníčku v zimě. Tělo se nesmí po konzumaci zbytečně ochladit. Saláty, okurky a rajčata na jídelníčku v zimě prostě nebyly. Stejně jako exotické ovoce, které se trhá nedozrálé, aby zrálo bez slunce cestou přes půl planety (chceme opravdu tohle dopřávat svému tělu?).

Téměř každý pokrm doplňovala kvašená zelenina. Vzpomínáte na kysané zelí? Možná ho někdo z vaší rodiny ještě nakládá. Není to rozhodně projev chudoby, ale geniální způsob zásobení těla vitamíny zejména C, B, vlákninou a probiotickou kulturou. O pozitivním vlivu kvašení na střeva a trávení, které bývá po chemické léčbě hodně vyčerpané, jsem psala už v článku o Tibi krystalcích

Možná si teď říkáte, jaký je rozdíl mezi mrkví, kterou někdo vypěstoval v létě v našich podmínkách a uskladnil ji (zpravidla se uchovává v písku v chladu a temnu) a mezi mrkví vypěstovanou v lednu ve Španělsku (to je ta čistá, rovná a jedna jako druhá)? Pokud to chcete zkusit, pořiďte si obě dvě a pak je ochutnejte.

Bio zeleninu rozhodně jde sehnat i ve vašem okolí, stačí se na to zaměřit, vyptávat se, hledat. Můžu doporučit síť bio farmářů spojenou přes e-shop Scuk. Vyhledáte si nejbližší výdejní místo a nebo si taky můžete výdejní místo zřídit.

Zdravá sezónní a lokální strava přináší nejen požitek z jídla nabitého energií, ale jednoznačně má i sílu léčit.

Z čeho se tedy převážně skládá zimní jídelníček?

  • obiloviny – pohanka a čirok jsou tradiční obiloviny, které prohřívají
  • luštěniny – zkuste malé druhy, které nejméně nadýmají
  • bio maso – kvalitní dlouho tažený hovězí vývar mě v zimě vždycky postaví na nohy (ale v létě si na něj ani nevzpomenu)
  • kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, červená řepa, černý kořen a také kapusta, růžičková kapusta, zelí, pór
    • prohřívá také cibule, česnek a křen
  • ovoce – převážně sušené a dobře uskladněná jablka a hrušky
  • ořechy a semínka
    • a další kvalitní tuky – lněný, sezamový, slunečnicový, případně ghí (přepuštěné máslo)
  • koření – prohřívá samozřejmě skořice, hřebíček, kurkuma, zázvor
    • ale z těch méně známých druhů je to také rozmarýn, tymián a bazalka
  • a pitný režim je převážně tvořen bylinkovými čaji a čistou pitnou vodou pokojové teploty nebo i zahřátou

Věřím, že pokud ochutnáte všechny tyhle druhy potravin, už nebudete mít potřebu, kupovat si v lednu jahody, nebo pomeranče. A místo ochlazujících salátů si raději naložíte pickles.

Na závěr mám pro vás recept na pomazánku, kterou můžete pomocí kořenové zeleniny donekonečna obměňovat:

Ingredience:

  • 1 šálek kešu ořechů nebo slunečnicových semínek (jsou více aromatická)
  • 1/2 šálku semínek (např. konopná, světlá lněná, sezamová)
  • 1 lžíce lahůdkového droždí (může být i více, podle chuti)
  • 1 lžíce mořských řas (např. nori vloček – nemusí být, ale dodávají vitamíny i vlákninu)
  • sůl
  • 1/2 šálku syrové najemno nastrouhané kořenové zeleniny (např. mrkev, celer, červená řepa), nebo lze obměňovat s přiměřeným množstvím křenu, česneku, apod.

Postup:

Ořechy a semínka namočte aspoň na 1 hodinu do vody. Potom sceďte a vše rozmixujte do hladka. Pokud je potřeba, přidejte trochu vody. Kvalitní mixér vůbec není potřeba, ponorný to také zvládne. Přidejte lahůdkové droždí, sůl a mořské řasy. Vmíchejte zeleninu podle chuti a typu pomazánky. Nemusí tam ale být vůbec, i základ samotný je chutný a výživný.

Zajímá vás více receptů?

Jídelníček pro zimní období je součástí online kurzu o stravě při nemocech ženského lůna.

S láskou
Vaše Gabriela

© Veškerá práva na uvedené informace jsou vyhrazena - více informací viz Prohlášení o autorských právech. Děkuji Vám, že spolu s citací uvádíte i odkaz na zdroj informací na mém webu www.gabrielatuatti.cz.

Gabriela Tuatti
Mou láskou jsou bylinky, které sama pěstuji, sbírám a pomocí nich připravuji masti a léčivé přípravky. Učím lidi zapomenuté postupy a recepty našich prababiček. Zaměřuji se především na ženské zdravotní problémy. Sama jsem překonala podle lékařů nevyléčitelnou nemoc zvanou endometrióza a nyní provázím ženy na jejich cestě ke zdraví a vysněnému těhotenství.
Jsem také spolu-autorkou Online školy Láskou lůno léčiti, kde provázím ženy na cestě ke zdravému lůnu.

Chcete dostávat pravidelně informace o nových článcích na blogu? Klikněte na tlačítko a žádná novinka vám neuteče.

Komentáře