Stravovací mýty I.

Zdá se, že strava je v posledních letech to, co vás, ženy, nejvíce přivádí k sobě – ke svému lůnu, a já jsem za to moc ráda. Zároveň je kolem stravování tolik otázek, že stále přicházejí nové dotazy. Také při konzultacích v poradně nestíhám během hodiny vysvětlit vše tak, abyste porozuměly, proč je vynechání 3 bílých jedů pro uzdravení tak důležitým krokem.

Mohla bych udělat další seznam povolených nebo zakázaných potravin (kterých mimochodem po internetu koluje desítky), ale to není moje cesta. Věřím, že každá žena je originál a že by si měla svůj seznam potravin najít a sama na sobě vyzkoušet. Zeptat se svého těla, jak se jí ta která potravina tráví, na co má chuť, po čem se cítí dobře…

Stát se sama sobě léčitelkou…

Rozhodla jsem se tedy zmínit spíše některé časté stravovací mýty. Věřím, že i vám na některou z otázek odpoví:

Vadí víc lepek nebo pšenice?

Ptáte se, zda nám ženám na cestě za uzdravením ženských orgánů vadí lepek jako takový nebo se jedná spíše o pšenici. Vždyť pšenici pěstovali naši předkové na území Evropy už před 5 tisíci lety. Jak je možné, že neměli žádné potíže s lepkem a v dnešní době je tolik lidí s nesnášenlivostí lepku, nebo po jeho vyřazení cítí tak velkou úlevu při trávení?

Historie se dost zašmodrchala, když se z přirozeně se vyvíjející plodiny začala genetickou modifikací stávat pšenice s daleko větším výnosem. Na jednu stranu to po 2. světové válce dost řešilo problémy s podvýživou, na stranu druhou jsme nyní v době nadbytku touto pšenicí zahlceni. Jíme pšenice každý den TOLIK, že naše těla nestihla tak rychlý vývoj na úrovni trávení, aby to zvládla. Bílá mouka zbavená plev by neměla být základem našeho jídelníčku – narozdíl od celozrnné mouky. Schválně si zkuste uvědomit, kolikrát denně ji jíte: chleba, housky, těstoviny, knedlíky, nudle v polévce, výrobky z listového těsta, bagety, placky, nemluvě o sušenkách a jiných pamlscích…

Další problém je, že naši předkové tradičně pekli kváskový chléb. Kvasný proces totiž snižuje množství lepku ve výsledném těstě až o 70%. Jenže tento proces je pro potravinářský průmysl velmi zdlouhavý a také trochu víc nejistý a nepředvídatelný. A kdo by chtěl vyrábět něco, co nemá pod kontrolou? Takže kvásek nahradily kvasnice-droždí a ty lepek rozhodně nesnižují.

Pokud jste tedy ve fázi, kdy po 100% vyřazení lepku jej pomalu zase zkoušíte zařazovat a zjišťujete reakci těla, pak si dopřejte jen kváskový chléb třeba ze žita nebo pšenice špaldy, které mají přirozeně lepku málo. Totéž platí pro obilné kávy, které lepek (žito, ječmen) zpravidla v malém množství obsahují, takže zvažte jejich složení a to, v jaké fázi očisty těla jste.

Proč bych měla omezovat mléčné výrobky?

Mléko je produktem mléčných žláz savců a je základním zdrojem výživy mláďat. Dá se říct, že pouze člověk konzumuje mléko i v dospělosti navzdory tomu, že jeho schopnost trávení mléka s věkem klesá. A stejně jako u pšeničných výrobků, i mléčné výrobky jsou ve společnosti konzumovány ve velkém nadbytečném množství. Naučili jsme se kromě pití mléka (pasterizovaného nebo jinak tepelně změněného) také jíst mnoho druhů mléčných výrobků: měkké i dlouho zrající sýry, jogurty, tvarohy, kefír, smetana, šlehačka… A tyto výrobky jsou součástí téměř všech polotovarů i pečiva.

Alarmy trávení: pálení žáhy, těžkost po jídle, nadýmání, jsme se naučili úplně ignorovat, nebo vypínat tabletkami na odkyselení žaludku, espumisanem na snížení plynatosti, atd…

Co vlastně v mléce trávíme? Jednak je to kasein = mléčný protein (bílkovina) a pak laktóza = mléčný cukr. Nejčastější intolerance a alergie jsou spojeny buď s neschopností trávit kasein, nebo laktózu.

Lidský trávicí trakt má cca 8 metrů a v něm, pokud klasicky konzumujete lepek (pšeničné výrobky), kasein (mléčné výrobky) a navrch ještě cukr máte ve svém trávicím traktu nános této směsi, díky které máte obrazně řečeno zabetonovaná střeva. Uvádí se až 8 kg nánosu u klasicky se stravujících lidí. Můžete si tuhle kašičku zkusit pro představu namíchat. Živiny se přes tento „beton“ do těla dostávají jen obtížně, nebo prostě jen projdou tělem ven. Můžete mít pak minerálů a vitamínů v tabletkách kolik chcete, ale tělo si z nich moc nevstřebá.

Nebo se propustnost střev naruší a do krevního řečiště se pak dostává i to, co by tam být nemělo. Imunitní systém bije napoplach a vytváří ložiska zánětů tam, kde se snaží „vetřelce“ zlikvidovat.

Je tedy vhodné nejdříve tělo pročistit úplným vynecháním mléčných výrobků. Nejvíce kaseinu obsahuje mléko kravské, mléko kozí a ovčí o něco méně.

Jak je to s laktózou – můžu bezlaktózové mléčné výrobky?

Velmi častá otázka, která ke mně doputuje je: „Když mám endometriózu, můžu věci bez laktózy? Myslím to, co prodávají v obchodě: mléko, sýry, tvaroh a jiné věci ze sníženou laktózou?“ Tzv. bezlaktózové mléčné výrobky vám opravdu nemůžu doporučit. 

Když totiž zapátráte jak se takové výrobky vyrábějí, je to jen další zpravidla chemické působení na původně získané mléko od krav. Kromě zahřívání, odtučnění a dotučnění, případně i doplnění dalších látek se mléko vystaví působení umělému enzymu laktáza a laktóza se předem předštěpí (jako by to udělal zdravý organizmus). Případně u plně bezlaktózových výrobků se může také filtrovat přes různé membrány. Já si nemůžu pomoci, ale podle mě vzniklá bílá voda s mlékem už nemůže mít moc společného.

A to úplně pomíjím způsob chovu dobytka, jeho krmení sójou a to, jak se získává mléko ve velkochovech.

Miluju hořkou čokoládu, můžu ji?

Dalším typickým dotazem je téma čokolády. „Bílý cukr jsem vynechala, ale miluji hořkou čokoládu. Chutná mi 80 a více procentní a každý den kus sním. Jak moc toto vadí?“

Čokoláda či kakaové boby samy o sobě jsou v pořádku, ale zkoumaly jste někdy složení tabulek čokolád? Ve složení na výrobku se musí složky uvádět v pořadí od té, které je ve výrobku nejvíce. Pokud složení čokolády začíná cukrem, nebo tukem, či dokonce mlékem, pak to určitě není vhodná potravina při endometrióze – no, možná spíš vůbec :(.

Jakmile zabrouzdáte mezi ty kvalitnější a dražší čokolády, pravděpodobně přijde otázka: „A co sója/sójový lecitin?“. Sója není vhodná pro ženy s endometriózou a vysokou hladinou estrogenů, takže je potřeba hledat ještě víc několik málo značek, kde není ani cukr ani sója. A když pak malá tabulka čokolády stojí 100 Kč a více, možná začnete uvažovat i nad tím, jestli ji nutně potřebujete jíst kus každý den 😀

Když nemůžu maso, můžu jíst tofu?

Tofu je ze sóji a sója obsahuje velké množství fytoestrogenů, látek, které v těle působí na zvýšení hladiny ženského hormonu estrogenu. Velmi podobně se chová bohužel i cizrna, která by v bio kvalitě jinak byla velmi zajímavou potravinou. Ženám s endometriózou však doporučuji se sóje v jakékoliv podobě i cizrně vyhýbat. Dalším důvodem je také to, že sója není absolutně lokální a při jejím pěstování a skladování se používá opravdu enormní množství chemie.

Pokud z nějakého osobního důvodu nejíte maso, pak zdrojem bílkovin jednoznačně jsou luštěniny. Je jich velké množství druhů a je třeba si hledat ty svoje, které vám nedělají potíže při trávení. Větší konzumací se postupně také trávicí enzymy pro luštěniny posilují (viz navazující Stravovací mýty II.) a stravitelnost také závisí na vašem mikrobiomu.

I s mikrbiomem ve střevech se dá začít kamarádit.

Pokud nemáte osobní důvod, proč jste se rozhodli nejíst maso, pak určitě hledejte zdroje v bio kvalitě, od lokálních malých farmářů. Hledejte tam, kde za chovem a výrobou stojí příběhy lidí, kteří pro vás tyto potraviny připravují s láskou. Maso by se nemělo jíst každý den. Je dobré poslouchat své tělo.

Závěrem

Na téma stravy je opravdu mnoho mýtů. Informace k nám v dnešní době mohou proudit z mnoha kanálů. Ty, které jen něco zakazují bez vysvětlení, se nám často nedaří dobře uchopit a začlenit do svého zdravého životního stylu. Vidím na ženách v poradně, jak tápou, pletou informace a často pak sklouznou zpět k původní stravě, protože prostě nevědí.

Studujte si tedy informace o stravě, nenechávejte se ukolébat svou leností a neznalostí druhých.

S úctou Vaše
Gabriela a Martina